Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší. Genesis 2:7
„Prach jsi a v prach se navrátíš.“ Genesis 3:19
I řekl יהוה Bůh hadovi: „Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života ŽRÁT BUDEŠ PRACH. Genesis 3:14
=> Po celou dobu své existence bude satan požírat / ničit – prach / člověka / lidi, kteří se nenarodili shora (lidi v prašné formě, nenarozené z Ducha).
Když na prach zaprší déšť (voda shora => Duch Stvořitele), tak se prach změní v mokrou, úrodnou a opracovatelnou hlínu.
V tu chvíli začíná Hrnčíř / יהוה / Stvořitel tvarovat mokrou hlínu do tvaru nádoby, která je posléze pozvolna vypalována a vytvrzována Ohněm Ducha (viz podobnost Jan 21:9), aby byla schopna udržet živou vodu / Ducha.
Takové nesmysly! Má se snad hrnčíř pokládat za jíl? Říká snad dílo o tvůrci: „On mě netvořil“? Říká snad hrnec o hrnčíři: „On nic neumí“? Izaiáš 29:16
Nádoba udržující živou vodu je pravým opakem pro:
Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží.“ Jeremiáš 2:13
Je totiž mnoho povolaných (prachu, na který zapršelo), ale málo vyvolených (prachu, který prošel celým procesem vypálení až do hliněné nádoby schopné udržet Ducha). Matouš 22:14