Biblické verše v obraze

Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte: Když já vás napadnu, kdo vám pomůže? Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí; kdo svoje cesty napraví, tomu ukážu Boží spasení!
Žalmy 50:22-23
Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.
Žalmy 59:17
Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.
Žalmy 119:71
I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky! 
Žalmy 73:26
Do jeho bran vejděte s děkováním, do jeho nádvoří s chválami; dobrořečte jeho jménu s vděčností!
Žalmy 100:4
Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval, i samo slunce ví, kdy má zapadat. 
Žalmy 104:19
Ti, kteří rozsévali se slzami, sklidí úrodu s jásáním.
Žalmy 126:5
Zkoumej mě, Bože, a poznej srdce mé, poznej mé myšlenky, jen mě vyzkoušej! Zjisti, zda držím se cesty škodlivé, a cestou věčnosti mě veď!
Žalmy 139:23-24
Kéž ráno uslyším o lásce tvé – jsi má jediná naděje! Ukaž mi cestu, po níž bych šel – tobě svou duši svěřil jsem. 
Žalmy 143:8
Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!
Žalmy 139:13-14
Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly. Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.
Židům 4:12-13
Každý dům přece někdo postavil a stavitelem všeho je Bůh.
Židům 3:4
Plnit tvou vůli prosím nauč mě – vždyť jsi můj Bůh! Tvůj laskavý Duch ať vede mě po zemi srovnané. 
Žalmy 143:10
Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno. To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele – pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo, abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti. Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu. Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou. Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.
Efeským 4:10-16
a řekl: „Chváleno buď jméno Boží od věků až na věky – moudrost a síla jemu náleží! On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání. Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá.
Daniel 2:20-22
Sám Bůh pokoje kéž vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten, který vás volá, je věrný; on to udělá. 
1. Tesalonickým 5:23-24
Copak tě nepřijmu, když budeš jednat dobře? Když ale nebudeš jednat dobře, pak ve dveřích číhá hřích a dychtí po tobě. Ty ale máš nad ním panovat.
Genesis 4:7
Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa. Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili. To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí.
Izajáš 24:4-6
Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat, čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat, čas plakat a čas se smát, čas rmoutit se a čas tancovat, čas házet kamení a čas kamení sbírat, čas objímat a čas objímání zanechat, čas hledat a čas pozbývat, čas chovat a čas odmítat, čas trhat a čas sešívat, čas mlčet a čas povídat, čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.
Kazatel 3:1-8
A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
Lukáš 11:9-10
V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Urovnejte jeho stezky!“ Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med. Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán. Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně. Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!“
Matouš 3:1-12
Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
Matouš 7:7-8
Zrno v tom podobenství je Boží slovo. Ti podél cesty jsou ti, kteří slyší, ale potom přichází ďábel a bere jim Slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli spaseni. Ti na skále jsou ti, kteří slyší Slovo a s radostí je přijímají, ale nemají kořeny. Ti věří jen dočasně, v době pokušení odpadají. Zrno, které zapadlo mezi trní, jsou ti, kteří slyšeli, ale pozvolna bývají dušeni starostmi, bohatstvím a rozkošemi tohoto života, takže nedozrají, aby nesli ovoce. Zrno v dobré zemi jsou ale ti, kteří slyší Slovo, chovají je v ušlechtilém a dobrém srdci a vytrvale přinášejí užitek. 
Lukáš 8:11-15
Jehošua (Kristus) mu řekl: „‚Miluj Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ 
Matouš 22:37-40
Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu.
Přísloví 16:18
Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí.
Přísloví 26:27
Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech udělaných rukama ani si nedává lidskýma rukama sloužit, jako by něco potřeboval, protože sám všem dává život i dech a všechno.
Skutky 17:24-25
Stezku života jsi mi ukázal, ve tvé přítomnosti je plnost radosti, nekonečné blaho je po tvé pravici!
Žalmy 16:11
„Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, neboť jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle byly stvořeny a trvají.“
Zjevení 4:11